Knihovna

Veřejná farní knihovna byla založena v roce 1990. Umístění knihovny
je v budově fary, Husovo náměstí 94, v 1. patře v menší místnosti
naproti schodišti. Ve farní knihovně je nyní celkem 990 knih,
65 videokazet a 87 audiokazet.

PŮJČOVNÍ DOBA:

Nejnovější knihy ve farní knihovně:

Kniha vypráví dramatický životní příběh dvanáctiletého chlapce Gabriela, dítěte ulice, jehož se v devadesátých letech ujal bratr Marie-Angel, tehdy ještě pracovník Červeného kříže. Popisuje jeho nouzi bezdomovce, nebezpečí pařížského podsvětí, které ho obklopovalo, hluboké deprese, ale také Gabrie-lovu cestu ke konverzi i nesnáze, které prožíval už po přijetí křtu. Dnes už dospělý Gabriel napsal ke knize svůj krátký úvod.

Herec a režisér Robert Hossein je u nás známý především rolí lamače ženských srdcí – hraběte Joffreye de Peyrac z filmů o krásné Angelice. V bilančním rozhovoru vypráví barvitým stylem o své rodině, o herectví, režírování a o tom, jak vidí životní hodnoty dnes, léta po své konverzi. Přes vysoký věk se pustil do režírování velkých představení s křesťanskou tematikou, které se hrají na stadionech.

Po úspěšných knihách rozhovorů Sůl země (česky vyšlo jako Křesťanství na přelomu tisíciletí) a Bůh a svět se jedná o třetí knihu v této sérii, kde Joseph Ratzinger odpovídá poprvé jako papež. A to otevřeně, nevyhýbá se žádné otázce – způsobem, který je v církevních dějinách zcela ojedinělý.

Příběh autorky, dříve zapřisáhlé ateistky, je napsán poetickým jazykem, při-čemž svou vlastní zkušenost setkání s Bohem autorka popisuje velmi výmluvně a přesvědčivě. Proměněna je i její zkušenost manželství a rodičovství během života v zahraničí. Intimně prožívá novou lásku k samotnému Kristu a přijímá víru, kterou předtím odmítala jako bigotní a tíživou.

Do obleženého Sarajeva je roku 1992 vyslán jako válečný zpravodaj Marco de Luca, aby zprostředkoval dramatický konflikt divákům italské televize. Jednou natáčí v místním pobořeném sirotčinci. Bombardování přežilo i malé tmavo-vlasé děvčátko, které se k němu instinktivně přimkne. Napadne ho bláznivá myšlenka, že by mohl sirotka adoptovat…Román známého televizního reportéra se v Itálii setkal s velkým čtenářským ohlasem.

Autor vyrostl v židovské rodině, stal se dokonce rabínem, ale v dospělosti objevil Ježíše Krista a moc jeho kříže. V roce 2008 byl pokřtěn, po smrti své manželky se znovu oženil a má celkem osm dětí. Tato kniha vypráví o obrácení. Je to ale hlavně příběh člověka, který velmi dlouho bojoval s Bohem Ježíše Krista, jenž ho očekával a dával mu znamení.“ Neobyčejný příběh, jenž dokazuje, jak nevyzpytatelné jsou cesty Boží.

Tak dlouho se nedařilo ukončit válku v Sýrii, až jsme otupěli a přestali vnímat, co se v této zkoušené zemi děje. Syrský františkán, otec Ibrahim Alsabagh, se svými spolubratry Aleppo a jeho obyvatele neopustil ani v těch nejhorších okamžicích. A napsal o tom strhující knihu. Plnou každodenního strádání, ale také naděje a znamení, že Bůh člověka neopouští ani v nejbezvýchodnější situaci. Kde dopadají rakety teroristů na domy nejchudších i na kostely, kde je nedostatek elektřiny i pitné vody, tam otec Ibrahim a jeho spolubratři dodávají útěchu, rozdávají potravinové balíčky a vodu z vlastní studny.

Vzpomínky Taťány Lukešové v sobě skrývají celou tragiku 20. století s jeho hrůzami i nadějemi. Do jednoho života se tak vešla milá setkání s TGM a Janem Masarykem, kulturní svět první republiky i idylické dětství obklopené láskou, ale také ztráta téměř všeho, výslechy na gestapu, vyloučení kvůli židovskému původu, skrývání se a ponižující rasové testy. Je to život, do něhož vstoupil svět divadla a filmu, velká láska i významné osobnosti včetně britské královny. Ale také nelítostné řádění akčních výborů KSČ, strach a bída 50. let, beznaděj nastupující normalizace i osudové rány. Autorčiny vzpomínky doplňuje výbor z jejích deníkových záznamů z posledních let života a bohatá dokumentární příloha (plná fotografií i ukázek z tvorby jejího otce a manžela).

V květnu 1996 bylo zavražděno sedm trapistických mnichů v Alžírsku. Nehledali ani slávu, ani mučednictví, ani moc. Byli si pouze plně vědomi svého povolání milovat Boha, Alžírsko a Alžířany. V průběhu let, v dopisech, v článcích a v kázáních, která napsali, nastínili to, čemu věří, to, jak žijí uprostřed lidí, které milují, v dialogu s islámem, který neviděli jako fanatismus, ale jako cestu ke spáse muslimů.

V chudinské čtvrti New Yorku, plné násilí, drogových dealerů a lidí bez domova, žije od roku 1987 nová františkánská komunita. „Chcete-li opravdu následovat ukřižovaného Krista, jděte až na samé dno ghetta,“ řekl prvním osmi bratřím kardinál O´Connor, newyorský arcibiskup. A svěřil jim farnost v jižním Bronxu. Příběhy z jejich života jsou konkrétním svědectvím milosrdenství v akci, ale i neuvěřitelné péče Prozřetelnosti. Každá kapitola knihy představuje uzavřený příběh, ať už dojemný, humorný, či burcující.

Kniha je svědectvím o neobvyklé cestě autora, vedoucí od zázračného uzdravení z leukémie až k povolání ke kněžství. Rychle si čtenáře získá svou přímočarostí, zemitostí i smyslem pro humor. Vážná nemoc u něj propuká v pouhých dvanácti letech. Tehdy si začne Benjamin zapisovat do deníku své smíšené pocity, bystré postřehy o rodině, spolužácích, učitelích, ale rovněž o svých životních plánech, které se ocitají v troskách. Celý život teď nahlíží v jiném světle. Pozdější klikatá cesta hledání povolání vede od běžných lásek přes službu doma, ve škole a farnosti až k rozpoznání Božího hlasu a nalezení duchovního domova v Komunitě Blahoslavenství. Benjamin přijímá kněžské svěcení symbolicky ve třiatřiceti letech, tedy ve věku, kdy Kristus prolil svou krev, aby všem lidem získal spásu a uzdravení.

Laurent Gay vydává silné svědectví o své životní cestě, která ho dovedla nejprve téměř pokraj pekla, odkud byl Boží mocí zachráněn. Narodil se v roce 1964 v pařížském chudinském sídlišti a prožil nesnadné dětství. Brzy začal experimentovat s drogami. V té době netušil, že se na patnáct let stane obětí závislosti na drogách, projeví se u něho příznaky AIDS a nakonec se dostane do vězení. Ale právě ve vězení, v okamžiku, kdy chtěl spáchat sebevraždu, se ho dotkl Bůh. Laurent Gay prožil silnou konverzi, a tím začala jeho dlouhá cesta postupného vzkříšení k novému životu, cesta znovunalézání lidské důstojnosti, smyslu života, lásky. Dnes je šťastně ženatý a často vydává svědectví o tom, co pro něj Bůh udělal.

Náš kardinál - vzpomínková kniha k nedožitým
85. narozeninám Mons. Miloslava Vlka

Rozhovory s českým knězem Janem Rybářem byly vyhodnoceni jako nejlepší kniha roku. Pětaosmdesátiletý jezuita patří k posledním svědkům dramatických událostí 20. století. Pamatuje hrůzy II. světové války, divoké odsuny, nástup komunistické totality, vězení a permanentní dohled StB. Pamatuje ale také naděje, které vyvolal II. vatikánský koncil, a návrat svobody v roce 1989. A evangelijní svobodu a humor si při vší pokoře nenechá vzít, ba naopak rád je bude sdílet se všemi čtenáři.

Není kněz jako kněz. Zbigniew Czendlik je toho skvělým důkazem. Studium Bible je podle něj nuda, nerad zpovídá své farníky, a chce-li někdo pokřtít, dlouho ho odrazuje. Co má napsáno na dveřích ložnice? Proč se mu nelíbilo ve Vatikánu? Jak zvládá celibát? K čemu by vedl své děti a co je v životě nej-důležitější? Ale hlavně – jak to, že u nás nemáme natřískané kostely? Tato kniha vám odpoví na mnoho podobných otázek.

Vypráví skutečný příběh mladého iráckého muslima, který navzdory otcovu přání, aby se stal vůdcem rodinného klanu, stal se křesťanem.

Případ Otto Klubala a dalších osobností našeho okresu, kteří byli odsouzeni v politických procesech 50. let.

Louis de Wohl: NEPOKOJNÝ PLAMEN. Život svatého Augustina. Román známého beletristy nám přibližuje život svatého Augustina (354 - 430), velkého učitele církve a jednoho z nejpozoruhodnějších mužů všech dob. Autor vypráví příběh Augustinova přerodu z marnotratného, ctižádostivého mladíka v muže Božího, v duchovního spisovatele i teologa, jehož literární díla utvářela po staletí západní myšlení. Augustin díky Boží milosti zvítězil sám nad sebou, podobně jako později vítězil nad odpůrci církve.

Walter j. Ciszek SJ: S BOHEM V RUSKU
23 kněžských let v sovětských vězeních a sibiřských pracovních táborech

Walter Ciszek se narodil v rodině polských emigrantů. Po vstupu k jezuitům se přihlásil k misijní práci v Rusku a přijal východní obřad. Když vypukla II. světová válka, byl právě v polské oblasti obsazené Rudou armádou. V roce 1940 byl zatčen a dalších 23 let vězněn sovětským režimem, z toho 15 let na Sibiři. Teprve v roce 1963 se mohl vrátit do Spojených států, výměnou za dva sovětské agenty. O své životní zkušenosti napsal dvě knihy. Tato je jedna z nich.

Walter Ciszek již popsal svou zkušenost ze sibiřských gulagů v knize S Bohem v Rusku. Po jejím vydání mu čtenáři často kladli otázku: „Jak jste to mohl přežít?“ Ve své druhé knize se tedy opět ohlíží za tím, co zakusil, a vydává svědectví o své víře a o mocném působení Boží prozřetelnosti.

Příběhy faráře Josefa Toufara, jeho vrahů a čihošťského zázraku se zprávami archeologa, antropologů a soudního lékaře o exhumaci a identifikaci těla P. Josefa Toufara. Krok do tmavé noci je volným pokračováním knihy předcházející (Jako bychom dnes zemřít měli, která byla v roce 2012 vyhlášena v anketě Lidových novin Knihou roku). Ve čtrnácti příbězích - kombinacích reportážních postupů se studiem archivních dokumentů a výpověďmi svědků a pamětníků - autor odhaluje nově zjištěná fakta a svědectví, která se váží k osobnosti Josefa Toufara, jeho mučitelů a dobovému kontextu. Miloš Doležal se ve svém důkladném pátrání dostal k řadě archiválií, které neměl při přípravě prvé knihy k dispozici – nalezl Toufarovy zápisky, korespondenci, část knězovy knihovny a řadu dalších důležitých osobních dokumentů i unikátních fotografií, a také identifikoval filmové záběry mučeného kněze, pořízené Státní bezpečností a překvapivě dochované do současnosti.

V knize nás Anička Tomanová sama nebo prostřednictvím četných svědků svého života vyučuje důvěrnému a zodpovědnému přátelství s Bohem a s lidmi. Vedle četných svědectví o životě, ctnostech, stigmatech, viděních a zázracích máme k dispozici také její dva vlastní životopisy, které jsou rozsáhle citovány.

Dvacetiletý Vojtěch Bílý strávil jeden školní rok jako učitel-dobrovolník na karmelitánské misii ve Středoafrické republice (SAR). Po jeho příjezdu zde vypukla občanská válka mezi muslimskými okupanty a původním křesťanským obyvatelstvem. Na Vojtovi tak náhle bylo s minimem prostředků a zkušeností vytvořit dětem v misijní škole ostrůvek bezpečí, konstruktivní práce a normality. Kromě toho se Vojta spolu s charismatickým představeným misie P. Aureliem Gazzerou zapojil do monitorování zločinů a po jeho boku se účastnil pokusů o smírčí jednání mezi znesvářenými stranami. Poznal tak „zevnitř“ fungování obávaných povstaleckých skupin Séléka a jejich bojovníky, motivované přede-vším touhou po prestiži a majetku, jež jsou v chudé, prakticky nefungující zemi nedostatkovým zbožím.

Kniha vycházející v roce životního jubilea Otce kardinála Dominika představuje jeho pozoruhodnou životní pouť. Přináší zasvěcený pohled mnoha významných osobností veřejného života a zachycuje klokotný běh společensko-kulturních a politických změn poslední doby v zrcadle jeho promluv, modliteb, přednášek, proslovů a dalších textů, které vznikaly v době jeho úřadu pražského arcibis-kupa. Knihu zdobí barevná fotografická příloha, heraldické kresby a doplňují ji informace o katolické církvi v České republice.

Kniha je slavný román o životě opata Berna z Reichenau (1008–1048). Lotriňan Berno, vzdělaný mnich z říšského opatství na Prümu v Eifelu, je jmenován opatem polorozpadlého kláštera na ostrově Reichenau na Bodamském jezeře. Nezdá se, že by měl pro těžký úřad valné předpoklady, ale skrze mnohé zkoušky dozrává v dobrotivého a moudrého otce svých mnichů i prostých lidí na ostrově. V roli opata se setkává s mocnými tehdejší doby, jeho cesty ho zave-dou do mnohých evropských měst, vždy se ale rád vrací na svou milovanou Augii. Ostrov Reichenau dodnes uchovává význačnou památku na opata Berna – chrám na Mittelzellu, kterou kdysi vystavěl a kde je též pochován.

Životopisný rozhovor sleduje životní cestu P. Václava Vacka od dětství v podhůří Orlických hor, postupné hledání životního povolání v nesnadných letech nesvobody a především jeho kněžské působení a hledání nových cest, jak přiblížit lidem krásu toho nejcennějšího – hlubokých mezilidských vztahů a dospělé svobody. Inspiraci přitom nachází v pozorném naslouchání lidským radostem i bolestem a v podobně citlivém čtení Bible. Jeho pohled je díky tomu prost složitých teologických obratů a povzbuzuje mnohé lidi k důvěře, že Bůh i dnes s námi počítá, že chce spolu s námi pečovat o svět, abychom v něm mohli žít my i další generace.

Pocházel z chudých poměrů, narodil se 26. března 1902 v Lipníku u Třebíče. Absolvoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a kněžský seminář v Olomouci. Na kněze ho vysvětil v roce 1926 olomoucký arcibiskup Leopold Prečan. V duchovní správě působil na různých místech, nejdéle v průmyslových Hodolanech. V létě 1947 byl jmenován českobudějovickým biskupem. Pak přišel únor 1948. Pro komunistickou vládu se pro své postoje stal třídním nepřítelem. V červnu 1949 byl internován ve své rezidenci, v březnu 1952 odvezen mimo diecézi a vězněn pod dohledem příslušníků StB v utajovaných objektech. V opuštěnosti a naprosté izolaci od svého "milionu duší", jak nazýval své diecézany, vznikla i proslulá sbírka duchovních úvah Minutěnka. Svého úřadu se mohl znovu ujmout až v červnu 1968. I přes počínající normalizaci dokázal zrekonstruovat katedrálu v Českých Budějovicích a zřídit klášter na Lomci. Psychicky utýrán církevním tajemníkem zemřel dne 10. 6. 1972.

Kniha popisuje silný příběh známé řeholnice Matky Elvíry, která se nechala vést Boží Prozřetelností k dílu záchrany zástupů mladých narkomanů a bezdomovců. V osmdesátých letech založila v italském Saluzzu komunitu Cenacolo, v níž nacházeli útočiště a uzdravení mladí lidé, jejichž život z nějakých důvodů ztroskotal. Postupem času se její dílo rozrostlo, takže dnes už čítá více než šedesát komunit v osmnácti zemích světa.

Kniha Hořící oheň, která vypráví o životě a pontifikátu Pia X., patří mezi nejlepší díla známého životopisce Wilhelma Hünermanna. Je plná života a humoru. Přídomek „hořící oheň“ je převzat z Malachiášova proroctví. Původně se papež Pius X. jmenoval Giuseppe Sarto, narodil se v prosté rodině v Riese, byl synem listonoše. Jako kněz působil v několika farnostech, v diecézní kurii i v bohosloveckém semináři. Ve věku devětačtyřiceti let se stal biskupem v Mantově a po devíti letech patriarchou v Benátkách.

V roce 1903 byl zvolen papežem katolické církve. Neměl velké vzdělání ani diplomatickou průpravu, ale obklopil se schopnými spolupracovníky. Usiloval o obnovu církve, kterou viděl ohroženou modernismem a vzmáhajícím se komunismem. Zasazoval se o to, aby se dostala více ve známost sociální nauka církve. Kléru zakázal nežádoucí angažovanost v politice a žádal po něm větší nasazení v pastoraci. Roku 1910 vydala Kongregace pro svátosti z jeho podnětu dekret, který dovoloval dětem přijmout první svaté přijímání a svátost smíření mnohem dříve, než tehdy bylo zvykem, už asi v sedmi letech.
Pius X. zemřel v roce 1914, začátkem 1. světové války. Už 29. května roku 1954 byl prohlášen za svatého.

K vůdčím osobnostem duchovních dějin 8. století patří biskup Pirmin (685–753), hlavní postava knihy Poutník. Doba je plná válek a násilí, takže jeho mise jsou nesnadné a nebezpečné. Kamkoli však na svých častých cestách přijde, chce jen jediné: postavit lidem příbytky a přinášet jim zvěst o Bohu.
Majordomus Karel Martel, který vládne francké říši, dává v roce 724 Pirminovi příkaz, aby založil klášter na ostrově v Bodamském jezeře (dnes slavné Reichenau). Karel spatřuje v založení kláštera svůj opěrný bod v zemi vzpurných Alemanů, ale Pirminovi a jeho mnichům se podaří tento příkaz splnit jen s velkými obtížemi. Pirmin se stane prvním opatem nového kláštera, ale už po třech letech musí klášter i ostrov opustit, jakkoli s nimi zůstává duchovně spjat. Avšak ostrov na něj nezapomněl dodnes: Pirminův obraz má ve svém znaku a Pirminova socha zdraví návštěvníky na hrázi, která spojuje ostrov s pevninou.

Příběh kněze, který přistoupil na spolupráci s StB. Příběh kněze, který vdechl jedné vlažné farnosti nový život a řada mladých lidí s ním objevila svou vlastní víru. Příběh kněze, který poskytoval informace i zprostředkování. Co převáží na vahách života?

Edita Steinová (1891–1942) je jednou z nejvýznamnějších ženských osobností 20. století. Její život, myšlení a duchovní zrání nám v této knize představují přední znalci její osobnosti. Poznáváme tak Editu Steinovou jako slezskou Židovku, pruskou vlastenku, jako dítě, studentku, jako ošetřovatelku, konvertitku, učitelku, překladatelku, filozofku, řeholnici i mystičku. Život Edity Steinové je nejpodrobnější a nejpřehlednější publikací, která o jejím životě a díle existuje. Je nepostradatelná pro všechny zájemce o její život, o židovsko-křesťanský dialog i dějiny 20. století. Kéž svědectví jejího života a hloubka jejích myšlenek osloví na cestě k pravé lidskosti, moudrosti a svatosti i nás.

Děj se odehrává v Evropě blízké budoucnosti, kdy prakticky celý světadíl je zničen obrovskou katastrofou. Neexistuje Vatikán, papež je mrtev a zbylí kněží jsou postaveni před nelehký úkol: zajistit, aby církev nadále plnila funkci, která jí byla svěřena nejvyšší autoritou. Nový papež učiní závažné rozhodnutí, kterým příběh vyústí do překvapivého závěru. Kniha není jen pouhé katolické sci-fi, ale přivádí čtenáře také k hlubokému zamyšlení nad vlastním vztahem k Bohu.

Papež František si od svého prvního vystoupení získal srdce lidí a také jeho první kroky v roli Kristova náměstka jsou originální a probouzejí mnohé naděje. Tato kniha usiluje o první portrét buenosaireského arcibiskupa, apoštola chudých a přítele lidí na okraji. Shrnuje také odkaz Františkova předchůdce, papeže Benedikta XVI., a zamýšlí se nad přítomností i budoucností katolické církve a výzvami, které před novým papežem stojí.

Petr Příhoda: TO OSTATNÍ NECHÁVÁM NA PÁNU BOHU

V knižním rozhovoru reflektují jeho autoři témata, která jsou současnému pražskému arcibiskupovi drahá: smysl tradice, zvláště katolické v kontextu moderních českých a evropských dějin, kořeny víry a věrnosti církvi, dějiny domikánského řádu a jeho přínos do mozaiky církevní minulosti i současnosti. V knize se odrážejí hluboké historické znalosti současného nástupce svatého Vojtěcha a arcibiskupském stolci, jeho dnešní názory na českou společnost a stát, na stav dialogu státu a církve. Široký záběr rozhovoru dává jedinečným způsobem nahlédnout do myšlenkového světa Dominika Duky, současné hlavy české katolické církve.

Druhý díl knihy, kterou Joseph Ratzinger – Benedikt XVI. čtenářům nabídl jako „výraz svého osobního hledání Pánovy tváře“, nikoli jako akt učitelského úřadu, pokračuje v interpretaci evangelií, vedené snahou „porozumět postavě Ježíše, jeho slovům a jeho činům“. Po prvním díle (2007), který sledoval Ježíšovu cestu od křtu přes počátek veřejného působení, horské kázání až po událost proměnění, se druhý díl dostává k nejzávažnější části novozákonního svědectví: k Ježíšově smrti a zmrtvýchvstání – a hledá odpovědi na otázky: Proč Ježíš musel zemřít? Co znamená zmrtvýchvstání? A co to znamená pro nás?

Taťána Lukešová (1927), autorka čtenářsky úspěšného titulu …A léta běží, v této nové knížce vzpomíná na své bezstarostné dětství u tetiček na vesnici (Veselíčko). V následujících autobiograficky laděných příbězích Kafíčko vzpomíná skrze literární postavu Alice na pohnutá válečná léta, kdy jí hrozil transport, na období komunismu, ale reflektuje i čas, kdy se člověk začíná ohlížet za svým životem. Poslední oddíl knížky Čaj o páté přináší výbor z její povídkové tvorby.

IMMACULÉE ILIBAGIZA: PŘEŽILA JSEM
Autorka popisuje šokující zážitky z genocidy ve Rwandě. Líčí, jak ozbrojené bojůvky pustošily krajinu a zfanatizovaný dav lynčoval nevinné. Po celou dobu se Immaculée krčila v úkrytu maličké koupelny v domě místního pastora, kde se na ploše zhruba metr krát metr tísnilo osm žen. Namačkané ve tmě jedna na druhou, téměř bez jídla, v horku a beze slova trávily nekonečné tři měsíce.

Tomáš Špidlík: VATIKÁNSKÉ PROMLUVY S HUMOREM
Nedělní zamyšlení kardinála Špidlíka jsou publikací doposud nevydaných promluv, které pronesl ve Vatikánském rozhlase. Jeho umění rozsévat Boží slovo uvádí do základů, které poslouží kazatelům i posluchačům slova. První kniha, která vychází posmrtně, podtrhuje Špidlíkovo typické charizma: hovořit o existečních tématech s moudrým a konkrétním nadhledem.

Karel Židlický: TURZOVSKÉ PŘÍBĚHY
Příběhy a svědectví z poutního místa Turzovka na Slovensku.

KLÁRA A FRANTIŠEK - film na DVD
Nejnovější zpracování příběhu o světcích z Assisi přináší některé z okamžiků jejich života, které se v dosavadních filmových zpracováních neobjevily: historické okolnosti té doby, mládí obou protagonistů, život Kláry po odchodu z domova, vytvoření prvních jesliček, cestu sv. Františka do Svaté země a jeho setkání se Saracény.

Římskokatolická farnost Kamenice nad Lipou

FARNÍ KNIHOVNA

PŮJČOVNÍ DOBA:

Nejnovější knihy ve farní knihovně:

Petr Příhoda: TO OSTATNÍ NECHÁVÁM NA PÁNU BOHU

Seznam všech knih ve farní knihovně si můžete stáhnout zde


zámek Kamenice nad Lipou	farní kostel Všech svatých	kaple sv. Máří Magdaleny na Brádle